Dřevěné terasy můžou být z různých dřevin. Většinou se používají jehličnany nebo exotické dřeviny. Exotické dřeviny jsou jedinečné svými barvami a vlastnostmi. Takzvaný terasový decking z exotických dřevin je nenahraditelný všude tam, kde ostatní dřevěné desky selhávají. Terasy a chodníky z exotických dřevin dokážou být vynikající součástí každé vkusně a moderně upravené zahrady.

Dřevěné terasy využijí majitelé zahrad téměř kdekoli. Můžou si vytvořit příjemné posezení ve stínu svého domu, mohou si vytvořit příjemnou cestičku po své exotické zahradě, vytvořit obložení kolem svého bazénu, nebo dřevěné plato u přírodního jezírka. Ale ani majitelé balkonů nebo teras u bytových domů nemusí o Dřevěnou terasu přijít. Hodí se i pro menší plochy a díky modulovému systému deck click si můžete vytvořit příjemnou podlahu i na svém balkonu. Pokud máte zájem o návrh a vytvoření dřevěné terasy, navštivte naše stránky realint.eu a kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.

Podlahářských studií, kde si vyberete jak typ a vzor své budoucí podlahy existuje mnoho. Určitě se vyplatí zajít do takového specializovaného obchodu, kde vám poradí se správným výběrem nejen podle vaší představy o vzoru podlahy, ale především s vámi prodiskutují do jaké místnosti si podlahu vybíráte, jak moc bude zatěžována, jestli máte nějakého domácího mazlíčka a mnoho dalších faktorů, které by při správném výběru plovoucí podlahy neměly být opomenuty.

Máte-li podlahu vybranou, přichází na řadu další krok a to jak podlahu položit. Ačkoliv samotná pokládka plovoucích podlah není nijak náročná, může se při práci vyskytnout mnoho nečekaných problémů. Při odstraňování staré podlahy narazíte na špatný podklad, podlaha není rovná, nebo podklad neumožňuje položení vaší podlahy a vyžaduje další stavební úpravy. S takovými nepříjemnostmi je třeba počítat a pro pokládku podlahy je vhodné vybrat si spolehlivou firmu, která se o vše postará. Pokud hledáte vhodného partnera pro pokládku podlah, firma Realint je vám plně k dispozici.

Broušené cihly s integrovanou tepelnou izolací HELUZ Family 2in1 jsou již od léta 2011, kdy je společnost HELUZ uvedla na trh, hitem mezi stavebními produkty. Tyto cihelné bloky získaly během ¾ roku významná ocenění na veletrzích For Arch, For Habitat, Coneco i IBF, oceněny byly i Českou stavební akademií v soutěži Stavební výrobek – technologie roku a Hlavní cenou v soutěži Výrobek roku, kterou pořádá vydavatelství Vega s.r.o. ve spolupráci s NSC Brno. Uznání poroty si tato cihla získává hlavně díky nejlepším tepelněizolačním parametrům na trhu umožňujícím realizaci zděných nízkoenergetických a pasivních domů bez dalšího zateplení.

Cihelné bloky HELUZ Family 50 2in1 splňují požadavky na materiál pro obvodové zdivo domů s téměř nulovou spotřebou energie. Ke zvýšení tepelněizolačních parametrů výrobku o 40 % oproti jejich předchůdkyni – cihle HELUZ Family 50 – došlo díky vyplnění dvou set svislých dutin expandovaným polystyrenem. U zdiva z těchto cihelných bloků byly zachovány všechny výhodné vlastnosti, kterými se vyznačuje jednovrstvé cihelné zdivo, a to: masivní konstrukce, nízký difúzní odpor, dobré akustické a tepelněakumulační vlastnosti, pevnost, požární odolnost, zdravotní nezávadnost a dlouhá životnost. Od podzimu 2011 se cihelné bloky HELUZ Family 2in1 vyrábějí i pro zdivo šířky 44 a 38 cm.

O společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. vznikla v roce 1992. Vlastní celkem osm výrobních provozů ve třech lokalitách. V Dolním Bukovsku, kde sídlí také centrála společnosti, je cihlářská výroba, výroba stropních konstrukcí, výroba roletových překladů a výroba cihelných komínů. V Hevlíně u Znojma jsou dva výrobní závody na kompletní cihlářský sortiment a v Libochovicích nedaleko Prahy je cihelna a panelárna. Ke stávajícím výrobním závodům přibyla na konci roku 2011 cihelna v Kryrech na Lounsku, která prozatím slouží jako distribuční sklad.

Společnost je největším českým výrobcem cihlářského zboží. Vyrábí a dodává komplexní cihelný systém pro hrubou stavbu, jehož součástí jsou tepelněizolační cihelné bloky pro obvodové zdivo, cihly pro nosné, příčkové a akustické zdivo, keramické překlady a stropy, nosné překlady pro venkovní rolety a žaluzie, keramické stropní panely, cihelné komíny, cihelné obkladové pásky a nepálené cihly.

„Mezi naše aktuální novinky patří ušákové křeslo FUGA, dále SHAGGY a NOMAD. V portfóliu našich výrobků jsou produkty, které získaly za design různá ocenění. Tři z nich – Vážka, Koxy a NO4S, byly dokonce zařazeny do publikace Hall of Fame,“ přibližuje na úvod zakladatel firmy mminterier Miroslav Maňas. Ten firmu založil už v roce 1992, letos tedy oslaví dvě desetiletí od svého vzniku. „Částečný vliv na naše rozhodnutí měla rodinná tradice, kdy se v minulosti řemeslo předávalo z generace na generaci,“ vrací se nazpět Miroslav Maňas.

Kvalitní řemeslo

A jaké technologie a postupy tato firma při výrobě původního českého nábytku používá? „Vycházíme z technologických možností a navrženého designu. Mezi naším čalouněným nábytkem najdete výrobky například i z laminovaných materiálů, jako je například NO4S od mladého designéra Jerryho Kozy,“ popisuje majitel firmy Miroslav Maňas. Hlavní důraz je především kladen na kvalitní řemeslné zpracování. Mminterier spolupracuje s předními českými designéry: vznikla tak řada modelů sedacího nábytku a výrobky pod touto značkou získávají prestižní ocenění na důležitých designérských soutěžích. Většina z vyráběných modelů vzešla ze spolupráce s designéry: zpočátku pro mminterier navrhoval Pavel Škarka, Martin Frank a Mojmír Čermák, později dostali příležitost mladí návrháři – Radim Babák, René Šulc, Pavel Srb, Jan Čtvrtník nebo Jerry Koza. Většina z nich v té době ještě studovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Před několika lety mminterier představil na Designbloku i rozkládací pohovku My skin od Jiřího Pelcla.

„Zejména novější kolekce se vyznačují vyhraněným designérským přístupem a kultivovaným rukopisem: mohutné, hluboké pohovky kubického tvaru, na nichž lze spíše polehávat než sedět, odpovídají celosvětovým módním trendům, křesílka na výrazné kovové konstrukci naopak provokují originálním tvarovým a konstrukčním řešením. Firma se vrací také k tvarům nábytku poválečných let a i v této oblasti dokáže najít originální tvarosloví,“ hodnotí přístup a design této dnes již tradiční české značky teoretička designu Dagmar Koudelková. „Žádné velké plány do budoucna nemáme, snažíme se o přirozený vývoj firmy,“ dodává lakonicky na závěr Miroslav Maňas.

Více se múžete dočíst v celém článku Český design má co nabídnout. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Český design.

Ubytování v hotelu Fontána Přelouč

Přelouč je malebné městečko, které se nachází na východě Čech nedaleko Pardubic. Hotel Fontána Přelouč nabízí ubytování v dvoulůžkových pokojích a apartmánech. Vybavení pokojů se liší v závislosti na vašich požadavcích. Kromě standardního ubytování jsou pro zákazníky hotelu připraveny i luxusní pobytové balíčky, které kombinují ubytování s výlety a s různými aktivitami. Ubytování v Přelouči v hotelu Fontána je klidné a nerušené, zároveň ale v blízkosti civilizace.

Pořádání konferencí

Konferenci je možné uspořádat v některém ze salónků hotelu nebo v jednací místnosti. Hotel dále zabezpečuje možnost pořádání konferencí v kladrubském hřebčíně nebo v zážitkovém areálu. V nabídce je i řada doprovodných programů, které celou konferenci jistě zpříjemní a osvěží. Patří mezi ně ochutnávky vín nebo návštěva hřebčína.

Restaurace, zážitky a volnočasové aktivity

Ubytování v hotelu Fontána Přelouč je opravdu na úrovni. Do hotelového komplexu patří i restaurace, která je otevřená po celý den. Můžete ji tedy využít nejen na oběd, ale i na večerní posezení. Restaurace je určena pro širokou veřejnost. Její prostory často slouží ke svatebním hostinám, rodinným oslavám nebo k obchodním schůzkám. Přímo v hotelu Fontána Přelouč na vás čeká i celá řada aktivit, které rozhodně stojí za vyzkoušení. Patří mezi ně masáže, kulečník nebo kuželky. Za hezkého počasí využijte půjčovny jízdních kol. Můžete vyrazit na výlet do nedalekých Pardubic i do Železných hor.

Špičková kvalita a design bez kompromisů. To jsou baterie Belagii. V této sérii si vyberete z oblých příjemných tvarů, nebo můžete zvolit ostrý hranatý dizajn, který udělá z vašeho interiéru supermoderní domácnost.

Všechny koupelnové baterie jsou několikrát testovány na vysoký tlak i provoz. Následně je baterie vysušena, vyleštěna a zabalena do luxusní přepravní kazety.

Věříme, že dřezové a koupelnové vodovodní baterie Blaggio uspokojí vaše požadavky po moderních trendech a potěší vaše peněženky díky nízké ceně.

Na všechny vodovodní baterie poskytujeme servis po celé republice. Sami přijedeme a produkt opravíme přímo u vás doma.

Soustředíme se na kvalitní kuchyně z moderních materiálů, které Vás potěší sou cenou, kvalitou a rychlostí dodání.

Kuchyně dodáváme v nejrychlejším možném termínu po osobní konzultaci a poté co vám vytvoříme návrh ZDARMA. Kuchyně na míru LJ jsou jedničkou ve svém kraji působnosti. Propravíme pro vás všechny druhy kuchyní. Moderní kuchyně, rustikální kuchyně i luxusní kuchyně na míru.

Inspirujte se kuchyněmi v našem katalogu a fotogalerii kuchyní. Je důležité při výběru dbát na inspiraci a zkušenosti. Na našem portálu naleznete mnoho fotek a 3D návrhů kuchyní, které vám jistě budou nápomocny při výběru a následné realizaci.

Máte li nabídku na kuchyni od konkurence, nebojte se nás oslovit a my vám rádi uděláme srovnávací nabídku.

Umělé ploty jsou mnohem pohodlnější, protože je jednoduše jednou namontujete a už si jich nemusíte všímat. Mezi takové patří také betonový plot od Betonoveploty.net. Výhodou betonového plotu je, že má velmi dlouhou životnost a prakticky nic mu neublíží. Může na něj pražit slunce, vydrží bez úhony déšť, vítr, sníh i kroupy. Je totiž vyroben z vysoce kvalitního betonu, který je velmi odolný a tvrdý.

Pokud navštívíte www.betonoveploty.net, najdete zde velmi širokou nabídku tvarů a designů betonového plotu. Líbí se vám design štípaného kamene? Máte-li raději úhlednější a pravidelnější tvary, jsou vám k dispozici motivy cihel, kočičích hlav či skládaného kamene. Nechcete mít plot fádně šedý? Nemusíte, betonový plot je k mání také v barvě pískovce. Pokud chcete barvu betonového plotu sladit s barvou fasády vašeho domu, není nic jednoduššího než betonový plot touto fasádní barvou natřít.

Betonový plot je velmi variabilní, skládá se z betonových sloupků, do kterých se vsazují betonové plotové dílce. Záleží pouze na vás, jak vysoký plot chcete kolem vašeho domu mít. Betonový plot může sloužit jako okrasná dělící zeď, která bude střežit vaše soukromí, nebo může být pouze nízký, sloužit k optickému oddělení vašeho pozemku a působit přitom vzdušně a nenásilně. Betonový plot od Betonoveploty.net sluší každému domu. Pořiďte si vy okrasný betonový plot, dejte vašemu domu zcela novou vizáž a zabezpečte vaše soukromí.

„V roce 2001 jsme se s manželkou rozhodli postavit rodinný dům, který by splňoval naše představy o zcela nezávislém bydlení propojeném s okolní přírodou,“ říká Pavel Fojt, který se od roku 1990 zabýval výrobou modelů architektury, nyní se věnuje výrobě reklamního značení.

„Vlastnili jsme totiž parcelu na okraji Prahy uprostřed přírody, ale bez sítí. Tehdy nebyla možnost je vybudovat.“

K domu je třeba sjet z hlavní silnice po polní cestě, na jejímž konci by málokdo hledal tak pozoruhodný komplex. Zvenku nenápadný dům je přízemní bungalov s okny jen na jih, zčásti je zahrnut zeminou a nad terén vystupuje zhruba metr.

Je zajímavý jak neobvyklým architektonickým řešením, tak použitými technologiemi, jež mu zaručují soběstačnost a nezávislost na přípojkách. A to se na pozemku nachází bazén i sauna!

Energie, i když slunce nesvítí

Kousek za vstupní chodbou upoutá pozornost čtvercové atrium pod skleněnou střechou. Pohled na rostliny a palmy v zimě zapůsobí. Ačkoli teplota venku se pohybuje kolem nuly a je zataženo, uvnitř domu je příjemných 20 °C.

Jsou zde další čtyři pokoje, rozlehlý obývák s krbovou vložkou a kuchyň. Osvětlení zajišťují vesměs úsporné žárovky, Fojtovi používají běžné spotřebiče, snad kromě rychlovarné konvice, mikrovlnky a myčky na nádobí. Vaří na plynu z propanbutanové láhve.

Jaká technologie toto vše zvládne? Jak se dovídáme od Pavla Fojta, pro chod domácnosti je klíčový zdroj vody ze studny, který se naštěstí na pozemku nachází.

Ostatní je kombinace několika systémů, jež si sám navrhl, vyvinul a postavil, protože obdobné nikde neobjevil. Elektřinu vyrábějí solární panely, v zimě občas musejí vypomoci dieselagregáty.

Topení zajišťuje kotel na dřevo s akumulací do nádrže, krbová vložka a rekuperace větraného vzduchu. Pomáhají tepelné zisky ze skleněných stěn a solární kolektory. Klíčové jsou samozřejmě izolace.

„Snažil jsem se celou budovu zabalit pokud možno do jednolité vrstvy polystyrenu,“ vysvětluje Pavel Fojt. „Abych toho dosáhl, založil jsem dům na betonové desce, na ní je položená deset centimetrů vysoká vrstva extrudovaného polystyrenu a teprve pak železobetonová deska tvořící základ podlahy.

Budova tedy na polystyrenu plave a nemá tepelné mosty směrem do země. Stejně je obložen dům ze stran i střecha, jen vrstva polystyrenu je dvojnásobná.“

Dům na baterky

Pavel Fojt v technologickém zázemí svého domu ukazuje nejprve nerezovou akumulační nádrž, kde se jednou za dva dny ohřeje voda. Z nádrže putuje teplá voda do koupelny a také do radiátorů v rámci vytápění domu.

Nádrž je stratifikační, což znamená, že se horká voda usadí do různých vrstev nádoby, přičemž u hladiny je nejteplejší. Má to své výhody: vrchní vrstva se ohřeje v řádu minut, ale ohřát celou nádrž by trvalo hodiny.

Vedle majitel domu představuje nádobu o objemu 1 m3, do které se načerpává voda ze studny jednou za dva dny, aby se co nejvíc šetřilo energií.

Čerpadlo s velkým příkonem tak neběží při každém malém úbytku vody. Voda do radiátorů se rovněž ohřívá přes solární panely. Je tu i běžná rekuperační jednotka (přihřívá vzduch vstupující do domu), která se ale používá pouze na nárazové větrání.

Klíčové pro výrobu elektřiny je pole solárních kolektorů na střeše, ze kterých jde energie do dvou měničů. V podstatě to jsou prý inteligentní nabíječky, jež dávají šťávu bateriím.

Ty nám Pavel Fojt ukazuje v další úzké chodbě. Jde o staniční baterie, které se běžně používají jako záloha různých telekomunikačních stanic.

Mají kapacitu 35 kW, což znamená, že dům by na ně měl fungovat minimálně 10 dnů. Dále je v domě místnost s dieselagregáty: ty se sepnou ve chvíli, kdy je málo slunce a následně málo energie v bateriích.

„Třeba loni běžely pouze sto dvacet hodin,“ vybavuje si Pavel Fojt. „Spotřebovaly tak devadesát litrů nafty, což máte asi tři nádrže do auta.“

Pračku bylo třeba upravit

Pavel Fojt tu žije společně s manželkou Evou a 15letou dcerou. Mají ještě dvě dcery, ale ty jsou již dospělé a na samotě s nimi nebydlí. Otázka je, jak se v energeticky téměř soběstačném domě bydlí.

Nakolik se všichni musejí se spotřebou mírnit? Pokud se týká používání televize, počítačů, nabíjení mobilů nebo rádia, tak u nich díky nízkému odběru proudu není třeba se omezovat. Jen je prý nikdo nenechává dlouhé hodiny zbytečně zapnuté.

„Největší spotřebič je tady lednička, ta běží pořád,“ potvrzuje Pavel Fojt. „Za den spotřebuje zhruba nula celá osm kilowatthodin. Pereme, když svítí sluníčko, pračku máme připojenou na teplou vodu, tak šetříme za její ohřev.

Za běžný den v zimě spotřebujeme tři až pět kilowatthodin, v létě je to více o filtraci bazénu, která je náročná na spotřebu proudu: deset až dvanáct kilowatthodin.“

Jenže za kolik?

A jsme u toho, jestli se to finančně vyplatí. Je totiž zřejmé, že pořízení použitých technologií nebylo levné. Nejdřív oba manželé shodně uvádějí, že je to v konečném důsledku spíš dražší, než kdyby byli připojeni k ČEZ nebo jinému poskytovateli elektřiny.

I kvůli tomu, že dotace pro takovéto projekty byly v roce 2010 zrušeny. Třeba jen baterie stojí 100 000 Kč, přičemž jejich životnost činí zhruba 15 let.

Později se ale dostáváme k faktu, že svítit ze slunečních paprsků nemusí být dražší.

Fojtovi potvrzují, že veškeré technologie je stály zhruba milion korun. Výdaje za naftu do dieselagregátu plus útrata za propanbutanové láhve na vaření a dřevo do krbu je ročně nevyjde na více než na 17 000 Kč.

Více se múžete dočíst v celém článku Bydlete nízkoenergeticky. Víme jak!. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.

Zahrada nebyla založena zcela nově, na pozemku již kdysi existovala, byla ale ve velmi žalostném stavu. Bylo třeba ji vyčistit a přizpůsobit potřebám a představám nových majitelů. A protože jde o relativně rozsáhlý pozemek, přizvali si na pomoc zahradní architektku ing. arch. Evu Rybníčkovou.

„Zahradu jsme si nechali navrhnout, protože mně se vždycky líbí zahrady, co nějak vypadají, není to jen shluk náhodně zasazených rostlin, které dohromady nedávají žádný smysl,“ říká majitelka zahrady a pokračuje: „S paní architektkou jsme se seznámili přes naši kamarádku, padli jsme si do noty, líbilo se nám, co nám navrhuje… Protože máme děti, nechtěli jsme tu nic jedovatého, příliš trnitého, také jsme si přáli živý plot, který bude mít částečné průhledy, ale zakryje pohled do zahrady. A protože máme otevírací stěnu z kuchyně hned do zahrady, chtěli jsme u ní bylinkový záhonek. S výsledkem jsme velmi spokojení, zahrada je naše láska. Zatím je sice nutné ještě čas od času něco vyplít, ale to by mělo pominout, až se více rozrostou půdopokryvné keře.“

Důležité jsou barvy

Zahrada je mírně svažitá a obklopuje dům ze dvou stran. „K zadnímu vstupu do domu vede prudký svah, který je zpevněný betonovou suchou zídkou a travinami, ty jsou vysázené schválně tak blízko ke stěně, aby na pozadí té krásné tmavé fasády pěkně vynikly jejich jednoduché tvary a krásná květenství,“ vysvětluje ing. arch. Eva Rybníčková a pokračuje: „Na protější straně u plotu jsou pak čisté, nekvetoucí buxusy, jde o vcelku malou plochu a chtěla jsem, aby na ní travám nekonkurovaly žádné další výrazné rostliny. Takže na jedné straně je čistá zelená linie a proti ní trávy.“

Při pohledu ze zahrady uzavírají toto zákoutí za domem rozložité vajgélie (Weigela), neobeznámená návštěva nemá tedy ani ponětí, že za bohatými keři zahrada ještě kousek pokračuje. „Vedle nich je jalovec (Juniperus communis), ten zde, stejně jako vajgélie, již byl, rostliny v tomto místě jsme proto vybírali tak, aby ladily k jeho modrozelené barvě, nechtěli jsme sem dávat něco, co by s těmito odstíny nešlo dohromady,“ vysvětluje architektka. Takže je tu vysazený tamaryšek, který přechod zjemní, protože má šedavé lístky a kvete lehkým růžovým chmýřím, dále jsou pod keři vysazené červenorůžové pivoňky, astřičky a dále v zahradě orlíčky a kopretiny, aby probarvily zeleň. Orlíčky a další květiny jsou trvalky, majitelka tak nemusí každý rok řešit, co na taková místa vysadit. Zvolila jsem je proto, že jde o tradiční květiny, které by do zahrady rozhodně měly patřit.“

Svída krášlí zahradu po celý rok

Podél plotu je stálezelená bariéra z bobkovišní. „Nechtěla jsem sem dávat ani příliš jehličnanů, případně tújí, protože v zahradách v okolí jsou hojně vysazované a chtěla jsem zahradu trochu odlišit a oživit v celkovém kontextu místa. Do popředí jsem zvolila svídu japonskou (Cornus kousa), která tu funguje jako takový solitér, na pozadí pak bude jednou, až vzrostou, opona ze stálezelených keřů, a tahle svída se tu pak na jaře vždycky rozsvítí, protože ona má ty čerstvé mladé lístky světlezelené a zajímavé čtyřčetné bílé květy. A protože je to svída, roste docela rychle.“

V koutě zahrady, kde by měl živý plot vytvářet stín, jsou vysazeny stínomilné trvalky – bohyšky a čemeřice, čas od času se tu vyskytují nějaké cibuloviny, aby zahrada prokvétala a barvila se už od brzkého jara. Na volném prostranství zahrady jsou vzrostlé stromy, které jí dodávají kontrast, poskytují stín i plody.

„Z ovocných stromů je tu kdouloň,“ popisuje majitelka, „ta tady byla, a švestka, kterou už budeme muset porazit, protože je velmi stará a něčím silně napadená, a přenáší se to i na třešeň, vysadíme pak místo ní jiný strom. Zachovali jsme i vzrostlý smrk, protože vytváří u terasy krásný stín.“ U plotu do ulice jsou vysazeny klasické svídy, střídají se svídy s červenými a zelenými větvičkami, které vytváří zajímavou texturu na zahradě i v zimě, když opadá listí.

„Tady v záplavě svíd, aby to nebyla úplná nuda, je občas zlatice (Forsythia), dále pustoryl (Philadelphus), a jsou tu i šeříky, protože u tradiční zahrady v Praze šeříky vždycky byly, vždycky voněly u vstupu. Dnes už se s ním sice na 9. května nemává, ale přesto jsme usoudili, že by tu přece měl být,“ vysvětluje architektka s úsměvem.

Bylinky to jistí

Zajímavým místem v zahradě je ostrůvek kolem smrku u terasy. Protože je přímo u vstupu do kuchyně a místo je hodně slunné, jsou tu vysazeny bylinky – máta, kontryhel, meduňka, tymián, mateřídouška, pažitka. V blízkosti terasy jsou také keře s jedlými plody.

„Dohodli jsme se, že v zahradě budou věci jedlé, a v žádném případě jedovaté, protože jsou tu děti – aby nehrozilo nebezpečí zdravotních problémů, když něco snědí,“ říká Eva Rybníčková. „Takže je tu jeřáb, rybízy, hlohyně… Kostru záhonu tvoří stálezelená kalina. A terasa je uzavřená muchovníkem (Amelanchier ovalis), to je méně známý keř s jedlými plody, které chutnají jako borůvko-maliny, dále je zde temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa), ten má černé plody, z nichž se vaří skvělá marmeláda. A zase je zde bobkovišeň, aby tu, když opadá listí, nezbyly jen holé větve. V každé skupince je proto nějaký stálezelený keř, aby měl celek tvar a fazonu i v zimě. V celé zahradě jsem se snažila vybírat rostliny tak, aby kvetly postupně a probarvovaly ji,“ uzavírá Eva Rybníčková.

Více se múžete dočíst v celém článku Tradiční zahrada ve velkoměstě. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Zahrada.